Jak z cínových plíšků,
noc vešla sem k nám,
pluj si nad splavem, smíšku,
tak jak já tě jen znám.
Koupel ti dodá
ten lesk, jenž sotva popsat se dá,
jsem v koncích, samá voda,
prostě jen se mi zdá...,

...že noc je stříbrný flauš, co tě halí,
nemáš-li po ruce šál.
I když tě úplněk svléká,
říkám si pro sebe dál...,
...že noc je stříbrný flauš, namodralý,
aspoň co na sebe máš
a když jsi v stříbře tak vábná,
tak oči dokořán, držím nad tebou stráž.

Je směšné, co říkat,
když nese nás proud,
letní koncert cikád,
hleďme nepřeslechnout.
Ke splavu plavem,
i já bych byl tvým splavem tak rád,
pak vyjdeš, celá v tmavém,
takže může se zdát...,

...že noc je stříbrný flauš, co tě halí,
nemáš-li po ruce šál.
I když tě úplněk svléká,
říkám si pro sebe dál...,
...že noc je stříbrný flauš, namodralý,
aspoň co na sebe máš,
když však jsi v stříbře tak vábná,
za krejčí ušetřím,
zlatník přijde mně dráž,
za krejčí ušetřím,
zlatník přijde mně dráž.