O mně se ví, že měl jsem vždycky banjo slušné
že slušně hrálo, když se do něj hráblo pěstí,
při troše smůly
nebude už hrát, ne, už ne,
proti své vůli
já s tím banjem třísk.
Mé banjo je vejpůl,
dál ve hře není,
mé banjo je vejpůl,
nástroj schizofrenní.
Když dneska ráno v trávě začnu snídat s banjem,
mazanou skývu moucha mazaná hned zmerčí,
vidím, že kouše,
z másla saje, líže ten džem,
to proti mouše
já tím banjem třísk.
Mé banjo je vejpůl,
dál ve hře není,
mé banjo je vejpůl,
nástroj schizofrenní.
Tak jsem se bál, jak všechny tahle zpráva zkruší,
že banjo mé je od dnešního rána vedví,
leč kamarádi
vatu vyndají si z uší,
mají mě rádi,
když jsem banjem třísk.
Mé banjo je vejpůl,
dál ve hře není,
mé banjo je vejpůl,
nástroj schizofrenní,
nástroj schizofrenní
má klid od umění.
