Už zas nám noci chladnou,
 
ač plno je hvězd, 

už na rozchodnou valčík se hrál
 
a město plné sazí 

svoji sladkou náruč nabídlo nám, 

ti, co jsou za pokladnou
 
a nesmí se splést, 

si dozajista spočtou, co dál,
 
a těm, kterým to nedochází,
 
musím říci, bohužel, sám: 

Je po sezóně letní,
 
zlé je počasí, 

teď dojde na účetní, 

s čím se vytasí,
 
a scény kabaretní 

s publikem už zápasí. 

Je po sezóně líné,
 
což mi nevoní,
 
zas oblékám jiné 

sako sezonní,
 
když jedna éra mine,
 
druhá přijde místo ní. 

A našedlý háv
 
odkvetlých trav 

teď už nás tak neohromí,
 
spíš dotkne se nás,
 
jak ten náfuka čas
 
nám dává na vědomí: 

Je po sezóně v září,
 
což je dojemné, 

kempy s chladnou tváří
 
sníží nájemné, 

jen slečny z kanceláří
 
nejsou už tak příjemné. 

Slunce jak míč 

koulí se pryč, 

tenhle fakt tak neohromí,
 
spíš dotkne se nás,
 
až ten náfuka čas
 
všem nám dá na vědomí: 

Je po sezóně, hosté, 

po té největší, 

loučit se je prosté,
 
loučit bez řečí,
 
vždyť kvůli maličkostem
 
hned se přece nebrečí.