Už zas nám noci chladnou,
ač plno je hvězd,
už na rozchodnou valčík se hrál
a město plné sazí
svoji sladkou náruč nabídlo nám,
ti, co jsou za pokladnou
a nesmí se splést,
si dozajista spočtou, co dál,
a těm, kterým to nedochází,
musím říci, bohužel, sám:
Je po sezóně letní,
zlé je počasí,
teď dojde na účetní,
s čím se vytasí,
a scény kabaretní
s publikem už zápasí.
Je po sezóně líné,
což mi nevoní,
zas oblékám jiné
sako sezonní,
když jedna éra mine,
druhá přijde místo ní.
A našedlý háv
odkvetlých trav
teď už nás tak neohromí,
spíš dotkne se nás,
jak ten náfuka čas
nám dává na vědomí:
Je po sezóně v září,
což je dojemné,
kempy s chladnou tváří
sníží nájemné,
jen slečny z kanceláří
nejsou už tak příjemné.
Slunce jak míč
koulí se pryč,
tenhle fakt tak neohromí,
spíš dotkne se nás,
až ten náfuka čas
všem nám dá na vědomí:
Je po sezóně, hosté,
po té největší,
loučit se je prosté,
loučit bez řečí,
vždyť kvůli maličkostem
hned se přece nebrečí.
