Šestého dne v červenci,
někdy pozdě k ránu,
zdály se mi čtyři sny
přesně podle plánu.
A ten pátej, to byl hnus,
trval jenom chvíli -
zdálo se mi, že jsem Hus,
co ho upálili.
Kolem kvanta křesťanů
víceméně z nudy
čekala, zda přestanu
hlásat jistý bludy.
Odvolal jsem, co jsem moh,
bylo toho hodně
(já už jako malej hoch
míval hrůzu z vohně).
Odvolal jsem, co jsem moh,
a přislíbil jsem změnu,
a stejně mě nakonec
šoupli do plamenů.
Už to se mnou skutečně
vypadalo blbě,
když tu jsem se probudil
s cigaretou v hubě.
Postel byla v plamenech,
pálila mě pusa,
a já cítil, že jsem Čech
krajan toho Husa.
