1. Byl jednou jeden král, a ten se lidu bál,
   a lid se zas bál krále, byl jednou, a tak dále ...,
   byl jednou, a tak dál ..., byl jednou jeden král,
   ale lid v pozoru stál, byl jednou jeden král.

R: A spřátelené vlády dostávaly řády,
   že mají doma klid a že jsou celkem fit,
   když na inspekci jel, tu mezi lid hned šel
   a dostal chléb a sůl, jó, byl to pěknej ... svátek,
   ten král měl dceru Dorotku a taky zvláštní jednotku,
   těch jednotek měl několik - na doma a pro okolí,
   těch jednotek měl víc, že to tak musím říct.

2. Byl jednou jeden král, a ten se lidu bál,
   a lid se zas bál krále, byl jednou, a tak dále ...,
   byl jednou jeden král, a ten se lidu bál,
   ale lid v pozoru stál, byl jednou, a tak dál ...

R: A jednou takhle v létě dal zavolat si zetě
   a povídá mu:"Synku, mám tu horkou linku,
   pár jednotek tam šoupnem, než se to tam zhoupne,
   chtěj' změnu - ať ji maj', zas chvíli pokoj daj'."
   Svět na to držel hubu, a král, že nebyl Ubu,
   choval se celkem vlídně, tak mu to prošlo klidně.

3. Pak přišel novej král, a ten si za svým stál,
   řek':"Všichni rovni jsme si, a, milej zeti, kde jsi?"

R: Ale vlády vládly dále a na starého krále
   nenechaly dopustit, no to jsem si moh' vodpustit
   se do těch věcí plíst, měl jsem si radši číst
   a poučit se líp, tak jsem to radši típ'.