Všecky holky píšou stejným slohem,
když nás chtějí poslat do háje,
jak se jedná o poslední Sbohem,
každá kecá, ať je, jaká je.
Všecky holky mají stejný zbraně,
způsobujou stejná zranění,
furt nám něco říká: Bacha na ně!
Ale stejně se nic nezmění.
Devadesát devět holek ze sta
stejnou věc nám zkouší naznačit;
stejný slova, stejnej tón i gesta,
stejný voči – jen je zatlačit.
Všecky holky mají stejný plány,
stejnou smůlu, stejný starosti,
stejný práva, sem tam stejný pány,
stejný řeči, stejný tajnosti.
Všecky holky mají stejný šance,
hned jak přijdou na to podstatný:
každej chlap je – kromě konta v bance –
stejnej jako všichni ostatní.
