V západních krajích pod sluncem
květy se zjara otvírají,
vyraší strom, říčka poteče,
veselé pěnkavy zazpívají.
třeba je tam noc bez mráčků
a na buku se hvězda houpá,
z drahokamů má houpačku
a vlasy stromů stříbrem koupá.
V západních krajích pod sluncem
koruny stromů zlatem svítí,
jak rád bych viděl svoji zem,
než zhasne hvězda mého bytí.
Ve hvězdném třpytu temný hvozd
se do krajiny smutně dívá,
však já tím okem také jsem
a jiskra naděje mi zbývá.
I kdybych skončil cestu svoji
a ležím pohřben v černé tmě,
za horami a černými hrady,
vždycky se slunce usměje.
Ze stínu vstane nebem jde,
hvězdy se po obloze točí,
já neřeknu, že skončil den
a s hvězdami se nerozloučím.
