Emi D Cesta jde pořád dál a dálEmi kupředu, pryč jde od mých vrat Daleko už mi utekla a musím za ní pospíchat. Na lehkých nohou dám se nést, až k cestě větší, nežli znám, tam kde se stýká mnoho cest.C Emi A potom kam. To nevím sám. Sbohem, krbe s komnatou. ať padá déšť a vichry řvou, jen nasedni, než se rozední, jsme za lesem za horou. Roklinka s Elfy čeká nás, na louce, nad níž strmí sráz do pustých blat,žene nás chvat, kam pak, to neví nikdo z nás. Skřeky se nesou noční tmou, to Černí jezdci v mlhách jsou a v dáli mizí jejich hlas, musíme jít dokud je čas. Nepřítel za námi, před námi děs, na lůžko postačí zelený vřes, až nakonec vše zdoláme a odpočinem od svých cest. Tak nasedni! Tak nasedni! Musíme jet, než se rozední. Tak nasedni! Tak nasedni! Zapomeň na vše za námi, dlouhá je cesta před námi.