Člověk je dutina, koš plnej hniloby,
umírá na slávu, rodí se na doby.
Je vládcem kanálů, je vládcem bláta,
na první taneční rubáš si látá.

Umí se položit, umí se radovat,
umí si přilepit podkovu na kabát.
Sám sebou zatracen, slepec bez hole,
opičí genius, přestárlé batole.

Člověk je hrdina románů do kapsy,
člověk je odborník na náhlé kolapsy.
Chytá se za srdce, které nebije,
zaplatí za lepší z novější série.