To světlo jsi ty

Jelen

Zapadlo slunce a přestalo hřát,
všude je ticho i ptáci šli spát,
rozbitý lampy mi na cestu neposvítí.

Chci vyjít ze dveří a zeptat se hvězd,
na špatnou cestu a nechat se vést,
spadaným listím se procházet do nebytí.

Zase padám a necítím strach,
padám a měním se na hvězdnej prach,
poslední paprsek dělí mě od temnoty,
to světlo jsi ty.

Mlha jak peřinou přikryla svět,
nemůžu zpátky a nechci jít vpřed,
blesky a hřmění krev na víno nepromění.

Láska ti zmizí než spočítáš pět,
řekli jsme A, ale nedošli k Z,
na stupních vítězů stojíme poražení.

Zase padám a necítím strach,
padám a měním se na hvězdnej prach,
poslední paprsek dělí mě od temnoty,
to světlo jsi ty.

Zase padám a necítím strach,
padám a měním se na hvězdnej prach,
poslední paprsek dělí mě od temnoty,
zase padám a necítím strach,
padám a měním se na hvězdnej prach,
poslední paprsek dělí mě od temnoty,
to světlo jsi ty.