Tenkrát končila válka, když spatřil jsem svět.
Já sotva nohama plet, když mně byl jeden rok,
jenže nebyla kůže.
Táta ušil mi pár bot z kůže toulavejch psů a řek:
V nich budeš mít pevnej krok.
Tak fidlej a hraj jen pro ty, co maj
hlavu v oblacích a plnou snů.
Tak fidlej a hraj jen pro ty, co maj
boty z kůže toulavejch psů.
Já zůstal jsem stejnej, jak bejval jsem dřív.
To jen čas na mě kýv, v proudu dní, jak se zdá.
Mám pořád svý první banjo,
co jeden tulák mi dal,
já s ním pod hlavou spal a dodnes stejnej zvuk má.
Tak fidlej a hraj jen pro ty, co maj
hlavu v oblacích a plnou snů.
Tak fidlej a hraj jen pro ty, co maj
boty z kůže toulavejch psů.
Tak fidlej a hraj jen pro ty, co maj
hlavu v oblacích a plnou snů.
Tak fidlej a hraj jen pro ty, co maj
boty z kůže toulavejch psů.
