Proudy času tečou pomalu a tiše
řekou kterou jenom sám Bůh zná
někam k Božím mlýnům který není slyšet
i když se lidský ucho namáhá
Proudy času tečou pomalu a líně
řekou kterou jenom sám Bůh zná
vědí kdo je listí vědí kdo je jmelí
který stromům mízu ujídá
Proudy času ženou kola Božích mlýnů
není je slyšet a tak se často zdá
že se už těžko změní to že je štěstí unavený
a nechodí tam kam správně chodit má
Proudy času tečou tak jako velký řeky
pro který je chudák jako král
jeden jásá štěstím a druhej brečí vzteky
proudy času tečou klidně dál
Proudy času plynou pomalu a tiše
řekou kterou jenom sám Bůh zná
někam k Božím mlýnům který není slyšet
a všechno je tak jak to bejt má
