G D 1. Kdo prošel blátem a louží,Emi Emi přesto však doufá a toužíC G být k slunci blíž, křídla spálit,A D do mojí chýše je zván. 2. Kdo popsal šrámy svou kůži, rozeznal plevel od růží, kdo lásku křehkou chce chránit, do mojí chýše je zván.G A C D R: Smí přinést dávná přání, čas návratů a tání,G A C D klíč od svých vzdušných zámků, pár šňůrek od opánků,G A C D stín, který v létě chladí, žár, který můrám vadí,G A C D G své kotě - mládě slepé, krev, která v žilách tepe dál. 3.=1. 4.=2. R: