Čistota do ticha mlčením zpívá Ve stínech splynutí modravý jas Socha se usmívá, dovnitř se dívá Vzácný je život, krátký je čas Chybí jen krůček, pak už jen nebe Vystoupit do světla, opustit sebe V soše jsou otisky velkého bytí Ve tváři náznaky, kde je už cíl Cesta se rozbíhá po jemné niti Podivné, jako bych tady už byl Chybí jen krůček, pak už jen nebe Vystoupit do světla, opustit sebe Večerní zpívání klečících mnichů Za palmy, za hory, slunce jde spát Stávám se vážným, jsem ale k smíchu Kam srdce položit, kam duši dát? Chybí jen krůček, pak už jen nebe Vystoupit do světla, opustit sebe Červená se žlutou, dřevo a kámen Je tohle skutečnost, nebo jdu snem? Desítky úsměvů pokrytých zlatem Nic ti tu nepatří, všecko si vem Chybí jen krůček, pak už jen nebe Vystoupit do světla, opustit sebe Pod sochou starého černého Buddhy Propadám do ticha, necítím zem Jdu cesto svobody či cestou kletby Vidím ten úsměv či klamavý vjem Chybí jen krůček, pak už jen nebe Vystoupit do světla, opustit sebe Ve městě plném barevných chrámů Jemnost a ticho učí, kým být U každé brány drak otvírá tlamu Něžnost a soucit je cesta, jak žít Chybí jen krůček, pak už jen nebe Vystoupit do světla, opustit sebe