Je podzim a léto zavřelo svůj krám
ve tvém sadu zloděj jablka sklízí
Na dvou židlích sedíš a na každé sám
když zklameš, trápí to tvoje a ne cizí
Nad hlavou kymácí se nebe, za límcem kapka studu zebe
v zrcadle nepoznáváš sebe a z boha stal se bůžek
Do studny na pokraji lesa černý okov klesá
a z trumfového esa zůstal jen růžek
Je ti to líto, líto, líto…
Je ti to líto…
Bramborová nať hoří na pastvách
pasáčkové krav karty hrají
Jako malý kluk měl jsi v noci velký strach
že netopýři krev člověku sají
Ale pravdu neřekli ti, že ty oči, které ve tmě svítí
nejsou netopýří sítí, ale hvězdnou oblohou
A ty zabalený v dece v rohu temné klece
křičel jsi do tmy: „Tady přece za mnou nemohou!”
Je ti to líto, líto, líto…
Je ti to líto…
Jak tak tiká čas, ten starý policajt
bolí stále víc ta rána řezná
Pustíš si kazeťák „It's been a hard day's night”
ten flák už nikdo z mladých nezná
Všechny noci, ach tak stejné, černě darmodějné
dny odlétají v hejně na jih za sluncem
Život trvá pouhou chvíli a odliv střídá příliv
a to všechno, co jsme žili byl jen sen
Je ti to líto, líto, líto…
Je ti to líto, líto, líto…
Je ti to líto…
