VÁCLAV KOTEK
Všimněme si Cimrmanových pokusů uplatnit detektivní žánr v poezii a dramatu. Objevili jsme cenný dokument tohoto hledačství, fragment Cimrmanovi balady Maralík. Byla komponována pro recitační sbor chovanců státní věznice v Salzburgu. Dovolíme si vám ji přednést v původním Cimrmanově rozvržení pro hlasy.
SMOLJAK:
Jára Cimrman, Maralík
Slečna Tichá za přepážkou bankovky si počítá
náhle drobný mužík s taškou v záložně se ocitá
VOZÁB:
nenápadný v overalu,
v očích ale rysí svit
krokem šelmy měří halu
může to jen lupič být
ČEPELKA:
ruce vzhůru, sice střelím
SMOLJAK:
jde to jako na drátkách
již má v tašce lup svůj celý
a již mizí ve vrátkách
VŠICHNI:
hleďme Trachtu, detektiva
VOZÁB:
na místě je co by dup
VŠICHNI:
moudrou hlavou moudře kývá
VONDRUŠKA:
je to starý
ČEPELKA:
ostřílený
KOTEK:
policejní
VŠICHNI:
sup!
SMOLJAK:
Žádné strachy slečno Tichá
však my si ho najdeme
VOZÁB:
žádné strachy slečno Tichá
my mu tipec zatneme
VŠICHNI:
dva, tři hvizdy na píšťalku
je zde fenka Doubrava
ČEPELKA:
podívejme na čmuchalku
VŠICHNI:
pach stopy již nasává
ČEPELKA:
dopadla již jinčí ptáčky
vlastní řadu diplomů
VONDRUŠKA:
však co to?
VŠICHNI:
hned u zatáčky, čichá fena ke stromu
VOZÁB:
čile za ním...
VŠICHNI:
velí Trachta
ale zvíře nevnímá
kolem stromu v blátě čvachtá
povelů si nevšímá
VONDRUŠKA:
sekyru a pilu chlapci
nestůjte tu nečině
lupič zřejmě přichystal si
úkryt v stromu dutině
VŠICHNI:
řežou dubu tělo sporé
VOZÁB:
náhle slyšet volání
ČEPELKA:
dos....
SMOLJAK:
dost....
(Čepelka se omlouvá)
VOZÁB:
náhle slyšet volání
SMOLJAK:
dostal jste mě inspektore
sedím přímo nad vámi
VŠICHNI:
na větvi byl lišák jeden
(chvíle ticha)
KOTEK:
nu ten s to odpyká
SMOLJAK:
důmyslem a psem svým veden
již ho Trachta.... již...
VŠICHNI:
(několikrát se jim nedaří začít na jednu dobu)
...již ho Trachta zatýká
VOZÁB:
slečna Tichá štěstím vzkvétá
veselo skáče chytrý psík
VŠICHNI:
lupič dostal čtyři léta
VONDRUŠKA:
jmenoval se Maralík
