Hádám se právě se svým stínem
Kdo komu slouží, kdo je pán
Rád by se vydal za svým cílem
Jenže je ke mně připoután
Našel si holku, chvíli v trávě
Leželi spolu napjatě
A teď si myslí, že mi hravě
Nasadí svoje opratě
Nemůže vystát stín mé ženy
Pořád mě táhne za jinou
Tak jeden druhým ponížený
Potácíme se krajinou
Co bude dál s tím divným brachem
Kam asi padne ten můj stín
Kam zmizí touhy potmě plaché
Až do světla sec odvrátím?
Je to jen úhel pohledu
Zda-li jsi člověk, nebo stín
Až si s tím rady nesvedu
Zhasnu, a tím to vyjasním
Jeden z nás zmizí
Co když já?
Co kdy se tím pak prozradí
Že z nás ten hlavní tady stál
Celou tu dobu v pozadí?
Až obviní nás naše stíny
Že málo bylo výsluní
Že si moc s námi neužily
Že kradli jsme jim soukromí
Budem se střídat řeknou záhy
A zacloumají oblohou
Vychýlí slunce ze svý dráhy
A my jim padnem u nohou
