Na tvý cestě životem ti schází
Taky trochu poznat beznaděj
Jak vidíš, dlouho ti nevychází
Lhát krásou, co je na prodej
Nic divnýho, že jsem tě opustil
Nic divnýho, že jsem teď sám
I když mluvím, tak jako bych ti měl co říct
Postůj i teď jako král
V naší lásce bylo příliš frází
K pošetilosti máš světa kraj
K tobě mluvit jako když hrách se hází
A kromě prachů nemáš vo ničem šajn
Říkáš, že jsem byl pitomej
Že jsi mě proto nakopla
Jen po dvou nohách obcházím svět
A pro svý pomluvy nohy neprohraj
Tím, čím kdo zachází, také schází
Ty jsi tenkrát řekla, že si pustíš plyn
Vím docela jistě, co ti schází
Ve tvé duši po kráse je jenom stín
Dnes nemáš komu o mně vyprávět
Já z nudy zklamání nikomu nedal
Jen po dvou nohách vobcházím svět
A pro svý pomluvy nohy neprohraj
Nemusíš poslouchat, co mě trýzní
Můžeš si vysnít sluneční kraj
O tvým životě je sto padesát písní
Ty sama vem život do dlaní a o něj hraj
Uvidíš, všichni ti uvěří
Poznají, co vidím v tvých očích teď i já
I když mluvím jako bych ti měl co říct
Postůj i teď jako král
Nepovídej stromům o své tísni
Jen větru odpověď svou strom dá
Nesvěřuj se květům se svou žízní
Jen krása tu pije a ta tvá už uvadá
Až setkáme se, stáří nám ruku podá
Vohlídnem se, kam odešla slova
I když mluvím jako bych ti měl co říct
Postůj i teď jako král
