Tohle je příběh z Manětína
Každý by plakal
Kdyby pravda byla jiná
Kdyby nebylo nebe
    
V barokním městě
Na konci světa
Na sever od Plzně
Na konci léta
Ticho a mech
    
Žil tady Mistr, včera naposledy
Muž, který ohněm vzýval smrtku
Zlámané železo, krystalky ledku
V plameni hořáku dýchaly jedy
    
Dýchaly roky a táhly se měsíce
Běžely dny, jak pluhy a radlice
Procházely pod rukama
Na dvoře statku se hřálo drama
    
Tenkrát v barokním městě
Na konci světa
Na sever od Plzně
Na konci léta
Ticho a mech
    
Na podzim Mistr odjížděl do lesů
Já jsem ho potkával v lázeňských zdech
Ještě když hledal svůj ztracený dech
    
Vzal poprvé flétnu a hrál jako z partesu
Jako by nikdy nechtěl být svářečem
Jako by věděl, kdo před smrtí uteče
Hrál jako o život poprvé v životě
Jako by minulost visela na plotě
    
Nedávno v barokním městě
Na konci světa
Na sever od Plzně
Na konci léta
V lázeňských zdech
    
Minulost visela na plotě špitálu
Dlaně jak lopaty svíraly píšťalu
Andělé vstávejte, andělé spíte?
Osiřelo dítě
    
V barokním městě
Na konci světa
Na sever od Plzně
Na konci léta zrychlený dech
    
Žil tady Mistr
Včera naposledy
Žil tady Mistr
Dnes jaro láme ledy
    
Kdyby nebylo…