Tohle je příběh z Manětína Každý by plakal Kdyby pravda byla jiná Kdyby nebylo nebe V barokním městě Na konci světa Na sever od Plzně Na konci léta Ticho a mech Žil tady Mistr, včera naposledy Muž, který ohněm vzýval smrtku Zlámané železo, krystalky ledku V plameni hořáku dýchaly jedy Dýchaly roky a táhly se měsíce Běžely dny, jak pluhy a radlice Procházely pod rukama Na dvoře statku se hřálo drama Tenkrát v barokním městě Na konci světa Na sever od Plzně Na konci léta Ticho a mech Na podzim Mistr odjížděl do lesů Já jsem ho potkával v lázeňských zdech Ještě když hledal svůj ztracený dech Vzal poprvé flétnu a hrál jako z partesu Jako by nikdy nechtěl být svářečem Jako by věděl, kdo před smrtí uteče Hrál jako o život poprvé v životě Jako by minulost visela na plotě Nedávno v barokním městě Na konci světa Na sever od Plzně Na konci léta V lázeňských zdech Minulost visela na plotě špitálu Dlaně jak lopaty svíraly píšťalu Andělé vstávejte, andělé spíte? Osiřelo dítě V barokním městě Na konci světa Na sever od Plzně Na konci léta zrychlený dech Žil tady Mistr Včera naposledy Žil tady Mistr Dnes jaro láme ledy Kdyby nebylo…