Madla se bojí zrcadla Co na ni číhá v koupelně Tak že by nejradši vypadla Z postele rovnou do ulice Marné jsou všechny pokusy O různé úhly pohledu Nedívá se když nemusí Zuby si čistí u lednice Madla se bojí zrcadla Stačí jen mrknout na vlasy Víc už by stejně dneska nezvládla Jen žádné otázky ohledně krásy Alespoň jednou vejít do hospody Tak aby všichni zvedli hlavy od piva A v tichu potom obrazovka pukla Že se na ni vůbec nikdo nedívá… Alespoň jednou – vzít si sukni Projít středem a pobláznit svět… Někde se musí najít zrcadlo Které by ji dokázalo takhle uvidět Kde jsi zrcadlo Ty co se dokážeš dívat i dovnitř? Kde jsi? Ty které kvůli ní zešílíš touhou? Kde jsi zrcadlo Ty co ji ukážeš takovou jaká opravdu je?