Přesně tak nebesky modré nebe
jak jsem si představoval
a lehce mléčné bílé mráčky
aby bylo vidět když fouká.
A ptáci.
Zní to jako
by pořád řvali smíchy.
To bude asi tím peřím.
Včeličky vylétly provětrat med.
Teď by to chtělo koně.
Tamhle si běží kočka
ta dobře ví kam míří:
jde dělat kočku někam jinam.
Tisíce žlutých kytiček
podél špíny.
Kdybych žil
třeba sto let
nebudu mít dost knoflíkových dírek.
Maličké zelené lístečky
na velkých tlustých větvích.
Už to je hodně že tak staré stromy
si nedají pokoj.
Zabalit to nechci
vezmu si to jak to je
má to být překvapení.
Má milovaná má za sebou zlou zimu.
A majonézu nechci děkuju.
