E               A           E
1. Nejsme všichni svatí, to se ví,
                    F#          H7
   nejsme všichni svatí, to se ví,
      E         A        E          A
   a neplatíme nájem a lžeme si navzájem
                            F#mi       H7
   a trochu príliš pijem a někdy se i bijem,
                    A           E
   nejsme všichni svatí, to se ví,
     D            A          E
   když se ráno slunce objeví.

2. [: Nejsme všichni smutní, to se ví, :]
   život dal víza vstupní, tak netřeba být smutní,
   vždyť usměvavé tváře, to je ten správnej nářez,
   nejsme všichni smutní, to se ví,
   když se ráno slunce objeví.
     D                As
R: Pravda je hluboko jako dno Macochy,
    A                E
   na duši nepokoj, je konec epochy,
     D               As
   století pokroku, báječnejch počinů,
    A                   E           H7
   falešnejch proroků, justičních zločinů.

3. [: Nejsme všichni moudří, to se ví, :]
   ale až přijde čas bouří, ať vyhrajou tu moudří,
   a hloupost, ač je věčná, nebude nebezpečná,
   nejsme všichni moudří, to se ví,
   když se ráno slunce objeví.

4. [: Všichni jsme jen lidé, to se ví, :]
   tak dřív, než prach z nás zbyde, pojďme žít jako lidé,
   slušně, samozřejmě, já přeju ti, ty přej mně,
   všichni jsme jen lidé, to se ví,
   když se ráno slunce objeví.
R: Pravda je hluboko jako dno propasti,
   tak už se upokoj, sám nesu odkaz ti,
   že až se probudíš, tak se ti poštěstí
   v osudu osudí sáhnout si pro štestí.
    E               A           E
*: Nejsme všichni svatí, to se ví ...