Poslyšte baladu, co je fakt k nevíře
o jednom elitním komandu,
o tom, jak hlídali občana Krejčíře, 
a ted' jsou pro zlost a pro srandu.

Poslyšte přiběh o domovní prohlídce
co ovšem skončila blamaží
něco se šušta o finační pobidce
člověka jen na tom zaráží, jak..

sebral se a prej šel s Černošic do Seychel,
s Černošic do Seychel 
prej šel, prej šel, prej šel...

"Dnes už nam neujde protšelý holoubek
i kdyby nervy měl s ocelí,
dnes se mu dukladně koukneme na zoubek
kapa ho šoupneme do celi.

Dejte mu klepeta, jedeme do vili!" 
- rozkazal velitel zásahu.
Na hlavach kukli a v zaloze posilí, 
nestalo to za tu namáhu...

Sebral se a prej šel s Černošic do Seychel,
s Černošic do Seychel 
prej šel, prej šel, prej šel...

Jenomže ve vile, co je spiš pevností,
význa se jenom pan domácí.
Sám navštěvu provede,
připadně pohostí, než se tam akteří postrací.

K tomu he třeba mít volnost pohybu,
tak jsou mu sundaná želizka.
Majitel nezapře v přepychu blibu -
každy at' podiva se z blizka.

A von sebral se a prej šel s Černošic do Seychel,
s Černošic do Seychel 
prej šel, prej šel, prej šel...

To je klec pro tigra, tady mám žraloka,
a tady, co jsem si uspořil.
Je to pár miliard, jenom tak vod boka,
abych se na důchod podpořil.

Tak jako padají akcie na burze,
bližil se pad jedné prestiže.
Když dvacatou hodinu trvala ta exkurze,
octlo se komando v negliže. 

Sebral se a prej šel s Černošic do Seychel,
s Černošic do Seychel 
prej šel, prej šel, prej šel...

Když se chce, tak se chce, to víte - prostata,
detektiv dodal si kuraže,
jenomže neví kam, v tom je ta podstata,
pan Krejčíř, že mu to ukáže.

Možna to tušil, a možna že předvidal 
a možna i někoho uplatí 
v tu chvilí najednou nikdo ho nehlidal
a tak se normalně vytratíl... 

Prostě sebral se a prej šel s Černošic do Seychel,
s Černošic do Seychel 
prej šel, prej šel, prej šel...

Na státní outráty vodjely chlupatí,
promintě, chtěl jsem říct agenti.
Agenti vodjelí tam na ty Seychely,
fakt machří a žadní dementí.

Nohy si šplouchali, na vedro nedbali
dva roky měli ho v hledačku,
a když se na něho pořadně přeptali,
zjistilí, že bere zatáčku.

Do Johanesburgu, tam zatknou tu figůrku,
do Johanesburku, 
burku, burku burku...

Pak zas měl želizka, všechno šlo na lepo,
ten vejlet se nejak pokazíl,
když kaucí tři meloony položil na dřevo,
tak volnej požadál vo azyl.

Nakonec tady mám napsáno v poznamkách,
že vyvoj ten se dá předvidat.
Krejčiře vydají, leda tak na znamkách,
a my si mužem jen povidát.

Jak tenkrát sebral se a prej šel s Černošic do Seychel,
s Černošic do Seychel 
prej šel, prej šel, prej šel
prej šel, prej šel, prej šel
prej šel, prej šel, prej šel...