Klofnul mě kybernet, on mě pozval na Fernet, dokonce ke džbánku mezi smetánku. Tyhlety Fernety pořád pijem u tety, panáky, nebo kraj pijem jako čaj. Ten kybernet si pěkně dal, má to se mnou drahý, jestli ještě zůstanem, půjde domů nahý. Malátná z Ferneta padám na kyberneta, buď jak buď, bože suď, já mám na něj chuť. Pozval mě kybernet nerozvážně na Fernet, teďka už lituje, se mnou žertuje. Koho já nabalím, toho na zem povalím, v sedě pusu nedávám těm, co ráda mám. Ten kybernet mě odhání, přátelé ho vidí, že má holku lidovou příšerně se stydí. Objímá ho maniak jak teď z toho neví jak, bez lásky prej nemůže, co je to za muže?! Naštval mě kybernet, co mě pozval na Fernet, kašlu na flegmatiky chladný z matiky. Do háje, tihleti moudrý inteligenti, v hlavě maj' místo žen samý čísla jen. Já mám v hlavě jenom jedno, a to je má meta, vytrhnout ze světa čísel toho kyberneta. Příště ten kybernet ke mě půjde na Fernet, třeba mu v soukromí srdce ochromím.