Pod čepicí mám
celý hejno tažnejch ptáků
I když už skoro nelítám,
pořád cítím vůni mraků
Pod čepicí mám
a tak smekám velmi jemně,
když se tě dotýkám,
pod nám hluboko je země
Tenhle pocit znám
- najednou všichni mávnou křídly
a rozletí se bůhví kam
Možná, že každej někde bydlí
Já tady nechci zůstat sám
na stejný rozvrzaný židli
Jsi můj drahokam
ve světle půlnočního vlaku
Dávno nic neříkám
Mluvil jsem za soumraku
Ve vlasech tu mám
smutnou zprávu od těch ptáků:
Náčelník tiše sbalil stan
a pak vešel do oblaku
Já tady nechci zůstat sám
jen tak s politým křídly
A já tu nechci zůstat sám
Já tu vážně nechci zůstat sám
Já tady nechci zůstat sám
na starý rozvrzaný židli...
