D           A    Emi      G           
1.   Nad stádem koní  podkovy zvoní, zvoní.
    D          A      Emi      G
     Černý vůz vlečou   a slzy tečou a já volám:
    D            A         Emi           G           
     Tak neplač, můj kamaráde, náhoda je blbec, když krade.
    D            A              Emi             G
     je tuhý jak veka a řeka ho zplaví, máme ho rádi.
            C       G       A
     No tak co, tak co, tak co ...
      
2.   Vždycky si přál, až bude popel i s kytarou, hou.
     vodou ať plavou, jen žádný hotel s křížkem nad hlavou.  
     Až najdeš místo, kde je ten pramen a kámen co praská,
     budeš mít jisto, patří sem popel a každá láska.
     No tak co, tak co, tak co ...
          
3.   Nad stádem koní  podkovy zvoní, zvoní.
     Černý vůz vlečou   a slzy tečou a já šeptám: 
     Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, vody.
     Vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.

               D      A     G 
     Vysyp ten popel, kamaráde,  / (Heja heja)
             D     A G
     do bílé vody, vody          / (Heja heja).
              D       A       Emi 
     Vyhasnul kotel a náhoda je  / (Heja heja)
                    G
     štěstí od podkovy.          / (Heja heja)
     G D G D G 
     (zopakovat ještě 2x)