Svět uprostřed čtyřech stěn
bez dveří a bez oken,
svět uprostřed čtyřech stěn
škvírou ve stropě čumíš jen
dolů dva metry pod zem.
Uteč, ukryj se,
nejlíp tak pod koberec.
Utíkej a zavrtej se
tam dolů do hlíny,
nedutej, nedýchej,
aby už zapomněli.

Palce do uší,
co kdyby zase něco chtěli,
ozvěny v hlavě
čas šetří na neděli.

Zrcadlo odpoví,
jak se máš tvářit,
jestli se mračit,
úsměvy zářit.