Krvavým písmem,
nožem vyryté do kůže,
ve skrze na skrz a místo soli,
pěna v koutku úst.
Já nečekal, že takhle řeknu ti,
to co jsem už dávno měl.
Z poupat malichernosti,
teď květy zla se tlačí na pilu.
A já jen čekal na zralé - shnilé,
shnilé-zralé zároveň.