Dáváš si na čas, než se zeptáš, pečlivě si vybíráš,
schválně propásneš několik jistot a pak se zeptáš.
Možná se dozvíš.
Ale na tom už teď přece nezáleží.
Životní krédo, před kterým stojíš pořád v pozoru.
A možná proto chodíš pořád dokola
kolem zdí svého ghetta, které jsi postavil
z ješitných předsudků.
Spokojeně si nadáváš, jak stíny překračují tebe
a vůbec ti není podezřelé, 
že potkáváš stále stejné lidi.