Kecy o tom jak sem bezvadnej, bezvady přítel, teď se cítím spíž jak nezvanej přítel Buď tu při mě, budu při tobě a budem spolu, vzbuď upřimě u mě výpověď a napíšem ji spolu, tak aby se líbila obou mím stranám ,na začátku byla láska obou straná a na konci píšu sám a tvůj názor nečekám, nepřišel sem asi v čas, vlak taky nečeká. Měl sem pocit, že sme oba naplněni, na konec našla si v debilovi , naplnění. Pak si zapoměla na ty časy na konec musela si asi v pravý čas jít. Zlato byl sem to já kdo ti dal ve vztahu kořeny ale byl sem to já tebe ostrou jak koření, ale chtěl sem víc, chtěl sem tě studovat, možná kdybych nechtěl víc mohli sme dál budovat. Si pro mě vzdálená, ale přesto blízko, přemlouvat dál nemá cenu nepříjdeš blízko. Musím se asi smířit s tím, že budeš s jiným, musím asi mířit jinam teď vím, že si s jiným Si těžká jak test, po dvacáte řešený, zároveň jednoduchý hlavolam co nemá rešení. Mrzí mě, že ani nevíš jak zlatá si, chci být s tebou a né s tebou zápasit Jak svíčka zhasla si, pro mě zhaslá si, mám tě v srdci i když jedenkrát sáhla si. Tvůj hlas asi už nikdy v dobrém neuslyším a my dva budeme už navždy tiší Mělas chyby, které sem tajně miloval, ale teď pro mě nemá cenu tebe tajně milovat a dávad šanci možná, zítřejšímu dnu, teď padám stále níž, ke svému niternímu dnu. Jasně, je spoustu lepších, ale nepochopíš kdo tě držel nad vodou dokud se sama neutopíš, narozdíl od citu můžeš položit své hrdosti, hrané tvrdosti, a porušit své tajnosti, které si ke mě měla, už je po všem je konec, ale stejně si jak střela, nechci toho moc jenom chci vrátit čas, už nechci další osamělou noc, chci vrátit zas tu každodenní radost, lasku, starost to okouzlení vztek, slzy a zoufalost. Stokrát sem zoufal dost Stokrát sem doufal dost Po sto první nechci snem stavit mezi náma most