Nevim jak začít.
O tom, že jsem byl prevít můžu rozhodnout až budu starší.
Neboj, já chci jenom vzpomínat.
Otevřít čisté víno a můžeš mi pohár dolívat.
Chci ti povídat, o tom co při vzpomínkách bolí nás,
nemyslím zranění, ale to co se prolíná, do mého života až teď.
Díky bohu jsem byl bruslař, skejťák, ale nikdy nácek.
Hakenkreutz jsem vždycky vnímal jako křižovatku bolesti.
proto jsem z životě často krát vídal maskované protesty.
Jo, bez chyb se neobešlo nikdy nic, hold
ale nic mne dodnes nedonutilo vlastnit pistol.
Stejně jako jsem dodnes neviděl Avatar, 
Titanik mne stačil, scifi mne fakt moc neláká.
Pod pojmem scifi jsem si představoval jenom chromy z prahy,
Které jsem čekoval z teroristu, když jsem chodil pálit.
Smáli se mi ne zato že mám malý penis,
stáli při mně ne ženy, zráli feromony,
v dáli jsem neviděl rande ale muziku,
způsob jak doma v pokojíku na 100%využít stůl.
BOOM přišel, když jsem Wu Tang slyšel,
MF Doom a jiní jeli a jedou pořád klišé.
Nevadí, příště si stejně pustim hip hop i když nenosim řetěz, 
tak stejně je to můj život.

Óu Život píše kapitoly,
Óu někdo se před nima schovává za pistolí.
Óu jiní se je snaží spojit,
Óu ikdyž jsme puberťáci, máme taky story.
(2x)

Oukéj, odstartujem éru parkovišť,
i bez příručky jsem byl mladej svišť.
S tátou svářeli jsme bedny na skate bylo fájn,
a to i přesto že nevěděl co je Grind.
Ta doba byla mega realová,
na noční speedy Libercem se nazapomíná.
Pak přišla umělecká střední,
tramvaj číslo 11 skrz lesy legendární.
Jako bych kreslil měkou tužkou na papír svůj vesmír,
umění knajpy, kin hry rapy, už jsem nebyl čestmír.
Čest mír sám doma v pokoji,
Zatáhlý rolety mám a drtím ve fruity,
prolitý noci v ulicích,éra nemocí,
lisovat do růstání je jak sbírkou emocí.
Mý ambice byly vždycky dál, než abych promrhal celý dny.
Chtěl jsem si plnit sny.
Za čas plníme kluby,život je naruby,
otvíráme další dveře, zavíráme huby,
rýmovat je boží, je to jak něco prožít,
epesní hoblovanou s noblesní kůží.
Víš, život to píše a já hraju jak nejlíp umim.
Proudy tě nesou nahoru, stahujou do hlubin.
A ikdyž semtam něco bolí, nekapituluj a připiš další kapitoly.

Óu Život píše kapitoly,
Óu někdo se před nima schovává za pistolí.
Óu jiní se je snaží spojit,
Óu ikdyž jsme puberťáci, máme taky story.