Autor hudby: Jan Botek
Autor textu: Richard Mastil
1.
Skládkou lidských zklamání se démon pomsty
prohání, jsem vítěz, jsem vítěz v srdci tvém.
Cítím slast, když krvácíš a síla z očí vytrácí se
dýchej, tak dýchej ještě den.
Zmítán tíhou pokání teď se dívám na svůj kříž,
marně žádám, ať mě ochráníš až přijdou s
hřeby blíž…
Ref:
Á…už cítím lásku tvou, však tíží jak ten trám,
co musel sám jsem nést ke kalvárii hnán.
Já nechtěl nikdy být, tím, kdo jde v čele stád,
teď tahle směšná show se stává legendou
o lhaní, že se dá věčně žít,
pláč bezmocných, zkoušíš rád zneužít.
Tvá hymna zní, Tvůj syn v ní umírá,
lží poslední vítězství předstírá.
2.
K smíchu jste s tím početím, co vzniklo prý
jen objetím, tak čistým a neposkvrněným.
Zrádný jako děvky klín je vážně každý boží syn,
co hlásá, že spása přijde s ním.
Recitativ:
Otče, do Tvých rukou poroučím svou duši...
Víš, já nechtěl nikdy být, tím, kdo jde v čele stád,
teď tahle směšná show se tady koná.
Už cítím lásku tvou, však tíží jak ten trám,
co musel sám jsem nést, na němž dokonám
s nadějí, že se dá věčně žít, pláč bezmocných
zkouším rád zneužít.
Tvá hymna zní, tvůj syn v ní umírá, lží poslední
vítězství předstírá....
