Dm C Dm
Nakapala na ručičku deset kapek vosku
C G Dm
pak se jí to rozleželo v jejím dětským mozku
milovala, pak si vzala trochu víc než měla
je to smůla, další den už nikdy neviděla
Tomu dala, tomu nic a tomu taky dala
pak se do svý pavučiny sama zamotala
jenom sobě napospas si nevěděla rady
tak se k tomu nebezpečí otočila zády
Dm C2 G Dm C2 G
Omamá, jediná, dušička nevinná
maličká, vybitá, Omamá, zabitá
Dm F C Dm
Hodně žila, málo spala, taky hodně pila
se smrtí si povídala, o životě snila
pak se tomu poddala a když jí došly síly
plakala a nožíkem si otevřela žíly
Omamá…
Zahoukala sanitka, zakrákala vrána
zavřely se vzpomínky, zavřela se brána
rakev taky zavřená a setlučená hřeby
už tu nikdy nebude odletěla k nebi
