Tu-dum-tu-dum, jedeme vlakem,
tu-dum-tu-dum, jedeme domů,
tu-dum-tu-dum, jedeme mrakem,
poprvé, když ses na mě usmála,
rozezpívala se louka,
v očích Ti melodie zahrála
a já si ji začal broukat,
to bude bouřka,
tu-dum-tu-dum, jedeme domů.
Nebe se na vteřinu roztáhlo,
obnažilo správnou trasu,
opatrně ruku natáhlo,
navedlo nás do dvojhlasu,
a kopce hrály,
tu-dum-tu-dum, jak katedrály,
tu-dum-tu-dum, že je to větší,
tu-dum-tu-dum, než nebezpečí.
trochu jsme cestou domů bloudili,
až jsme našli kamenný pole,
mraky se smály, pak nám slíbily,
že nebude to jednou bolet,
našli jsme kousek nebe pro náš hřích
a trochu nám patřilo celý,
kolik to stálo nocí prodbělých,
kdy se v týdnech rozechvěly,
do rytmu tvýho,
tu-dum-tu-dum, nekonečnýho,
tu-dum-tu-dum, ať se to nesmí,
tu-dum-tu-dum, vrátila ses mi.
