C      F            C      Ami
1. Tak už se škrábu strání plnou kamenů
           C           B               C    C7
   a je mi fajn, vždyť každej z nich tu znám,
           C         F                 C       Ami
   mě táta křtít dal vodou z horskejch pramenů,
             C     B        C
   tak mě to táhne zase domů k nám.

             B                     C
R: Na horách večer se slunce v krvi utápí,
          B                           C
   i rána znám, jsou jako jabloň zjara bílý,
             B              C
   už mě nic netrápí, a slzy na tvářích
              D7               G   G7
   jsou jenom pot a kapky dešťový.

2. Tak už se škrábu strání plnou kamení,
   za chvíli sad mi z dálky zavoní,
   zůstanu stát u dřevěnýho stavení,
   kde chladí stín těch bílejch jabloní.

R: Kolik je mejlí, kterejm záda jsem už ukázal,
   kolik je cest, co vedly bůhvíkam,
   kolik je písniček, co na nich jsem si zazpíval,
   tohle je ta, která vedla mě zas k nám.

3.=1.