Ami         G          C 
1. Město se probouzí, už lampy zhasínaj, 
               Ami       G            E7 
   s poslední cigaretou čekám na tramvaj, 
               Ami         Emi        Dmi 
   po kapsách lístek asi stěží našel bych, 
    G          C                G            C 
   celou noc prochodil jsem v prázdnejch ulicích. 

 

2. Vracím se domů, kde mě v bytě studeným 
   čeká jen vězení, co bylo mým i tvým, 
   tikání hodin s dvojnásobnou samotou, 
   nám kdysi přisouzenou slavnou porotou. 

 
    F  D                G   Dmi G 
R: Já byl tvůj, nejsem víc, lásko má, 
               C      F      D          G 
   chtěl bych říct: hloupej byl příběh náš, 
    Dmi   G7      C 
   lásko má, uznáváš. 
 

3. Stovky tvejch rozmarů a mejch přehnanejch gest, 
   hromádky lží a občas jedna velká lest, 
   večerní sčítání přes kytku kopretin, 
   kolik máš ty a kolik já mám těžkejch vin. 
 
R: 
 

4. Město se probouzí, už lampy zhasínaj, 
   kroky zní schodištěm a v tichu konec maj, 
   na tom už nezáleží, kdo z nás dvou to byl, 
   co zámek od domovních dveří vyměnil.