D            Hmi       D           A 
1: Máme na zahradě strom, jenom jedinej tam stojí 
                D           Hmi             G             A 
   Když někdy v dálce zazní hrom, hrozně se o něj vždycky bojím 
          G            F#mi         Hmi           Emi 
   Aby ho vítr před bouří, z kořenů pevnejch nevyvrátil 
          D         G           A7           D 
   A toho velikána snad, navěky abych neztratil 
 
            A7          D           G                A7 
R: Až se to stane, jeho kmen uložte na pár dlouhejch let 
            D            Emi            A7           D 
   Kytary z něj, to přísahám, budou vám všichni závidět 
 
2: Kdyby snad umřel někdy – vím, stromům i ledem se to stává 
   Bude tu chybět jeho stín, kterej svým listím v létě dává 
   Sojky co večer ve větvích, na tomhle krásným ořešáku 
   Hádak se o to, která z nich, má všechny barvy soumraku 
 
R: Až se to stane... 
 
: Já už viděl stromů dost, byly krásnější a větší 
  V zemi, kde byl jsem jenom host, odkud se člověk domů těší 
  Koruny cedrů, sekvojí, zdobily hřbety kopců v horách 
  O tyhle obry mohutný, já ale nezažil jsem strach 
 
R: Až se to stane...