E
1. Mraky šedý jak olověný závaží
                                 F#mi H7
   přines' vítr, co listí začal vát
         F#mi    H7       E4sus C#mi
   na perón zapomenutýho nádraží,
        C                    F#mi(Ami)  H7(E)
   kde na tvůj vlak já jsem čekal tolikrát.

2. Roky běží a trať už dávno zarůstá,
   keře šípků tu rostou v kolejích,
   smutnej dům, ve kterým nikdo nezůstal,
   když vagónů pár odjelo posledních.
    E             Hmi7   F#mi        H7     F#mi       H7
R: Vím ale jenom já, že nultej poledník to místo protíná,
           E                         Hmi7      H7
   jednou zastavil ten vlak a když jsem tě uviděl,
           F#mi       H7        E
   pro mě první vteřinou začal den.

3. Tak tu stojím a zase hlavu otáčím
   jako dávno k rozbitejm hodinám,
   místo růží v ruce kytku bodláčí
   a v krku stáhnutým jen hořký sucho mám.
R: