D         A                   Hmi
1. Já město znal, kde končívala dráha,
               A     G      E     A
   a, jak se zdálo, končil taky svět,
           E        G        Hmi
   ulice prázdný, klikatý a šedý
                A          G            D
   jak život, kterej tady každej nějak ved'.

2. Tam někdo snad i studny přiotrávil,
   lidi se báli čistou vodu pít,
   lidi se báli čistou pravdu říkat
   a srdce doširoka otevřený mít.
     D         G                   F#mi
R: Pravda, ta bejvá jako utrženej vagón,
    Hmi       G         F#mi       Emi
   jednou se valí a už nejde zastavit,
    A      G                            F#mi
   dopadá bídně ten, kdo brzdit se ji snaží
    Hmi     F#mi             G        D
   nebo ji za jízdy chce z tratě vyhodit.

3. Já město znal, a není to tak dávno,
   kde už si řekli: dál tak nejde žít,
   kde už si řekli: nejde se jen dívat,
   jak někdo pokouší se pravdu oběsit.
      Hmi     F#mi             G        D
R: + nebo ji za jízdy chce z tratě vyhodit ...