A   D          A    E7      A      E     A
1. Tak už podávej, ať je nacpanej koženej cestovní vak,
               D       A       E7       A      E    A
   deky můžeš pak naházet jen tak na vrzavej dvoukolák,
                D    A         D         A      E7     A
   na vrzavej dvoukolák, co s ním bude pro nás malej svět,
          A     D           A    E7       A     E     A
   mezek není zlej, tak ho poplácej, nasedej a můžem jet.
          E                  E7
R: A že smrdím tabákem, jó, holka, smiř se s tím,
          D           A            H7         E7
   já ti na oplátku slíbím, že tě nikdy nezradím.

2. Za tím pásem hor, kterej nad obzor stojí před náma jak zeď,
   bude možná líp, nebo pes tam chcíp', nepovím ti zrovna teď,
   nepovím ti zrovna teď, to ne, ale neměj z dálky strach,
   beru flintu svou, kdyby náhodou na tebe snad někdo sáh'.
R: A že patřím jenom k těm, co krev maj' harcovnou,
   vrzavýho dvoukoláku udělám tě královnou.

3. Mapu dobrou vem, ať se neleknem ani roklí, kopců, řek,
   na ní prozkoumej, kde je nádhernej velikánskej bílej flek,
   velikánskej bílej flek, ach jó, kam se dostat každej bál,
   kdyby mezek snad utaháním pad', [: po svejch půjdem dál ... :]