Dmi                    C
1. Ten den byl beznadějně černej
    Dmi               C
   jak darebáků svědomí,
    B                    A7
   jak smutku nával nepřebernej,
     B       (A7)       A7(Dmi)
   kterej se náhle prolomí.

2. Pomalu stoupali jsme strání
   až k jedný z nevelikejch skal,
   na který nechal sny a plány
   jeden z těch kluků, co jsem znal.

     F                      C
*: Stačilo málo chybnejch kroků,
     F                    A7
   vtom znenadání volnej pád,
    Dmi                  C
   je to už pěkná řádka roků,
      B      A7           Dmi
   v noci si lesem cestu zmát'.
        F                            C
   Pak ležel s kostrou zlámanou a strašně moc chtěl žít,
        Dmi                   A7
   však usíná a přestanou myšlenky hlavou jít,
          F                                C
   z nás každej potom nad ním stál, chlad rána na nás dejch',
      Dmi                        A7
   vítr si s listím pohrával ve větvích březovejch.

3. Teď všichni, co tu se mnou stojí,
   jsme mlčky "ahoj" přišli říct
   na místa, co nás dávno pojí,
   že tenkrát bylo nás tu víc.