E, A, E, A, H, E E A E Na tváři kuličky slz, láska si na křik nikdy nezvyká,A H E sedí a hádku mlčky polyká jak pád, jen tiše naříká. Ví, že jak v přívalu déšť než vsaje zem, kořínky zaplaví, napraví pohled zprvu tázavý, pak dotek laskavý. Jen vědět, že jste jen dva, a nikdo nikde a nikdy víc, co možná nejčastěji si lásku říct, do očí zblízka říct. Ono to všechno chce čas, zasadíš stromek, taky nerodí, telátko zkouší to, ale nechodí, dva k sobě hodí se i nehodí. Na tváři kuličky slz, slova se jako mlha rozplynou, smířit se s daní lásce povinnou, vinou i nevinou. Jen vědět, že jste jen dva, a nikdo nikde a nikdy víc, co možná nejčastěji si lásku říct, do očí zblízka říct. Ono to všechno chce čas, zasadíš stromek, taky nerodí, telátko zkouší to, ale nechodí, dva k sobě hodí se i nehodí.