Prý, lásko, nejsi než trik,
na něž si kdekdo už zvyk,
kvůli němuž zas máme ten známý sen.
Projdeš závěsem řas,
po můstku tenkém jak vlas.
Víš, jak obměkčit pýchu i kámen i ten.
Tak přišlas po mléčné dráze,
zas jdeš mi šeptat své fráze.
A já, co říct, lásko, jsi klam,
zdáš se nic víc.
Prý nejsi,
já tě však znám.
Prý, lásko, nejsi a přec,
někdy se stává ta věc.
Člověk pocítí závrať a ztrácí dech.
Začneš sítě své příst,
a ten kdo byl si vším jist,
pozná ošidnost mýlek i zdání i těch.
Kam přijdeš s pověstí lháře,
jsi vítěz na celé čáře.
A já, co říct, lásko, si klam,
zdáš se nic víc.
Prý nejsi,
já tě však znám
Máš úspěch na každé scéně,
jen času čím dál tím méně.
A já, co říct, lásko, jsi klam,
zdáš se nic víc.
Prý nejsi,
já tě však znám.
