Prší, 
nebe má žal.

Krůpěj 
smáčí, 
krůpěj 
a prší.

Prší, 
obloha lká.

Krůpěj 
smáčí, 
krůpěj 
a zabrečí, jak někdo, kohos ponížil.
Zabrečí, jak brečí lidé.
Najednou tě mrzí, že si ublížil.
Najednou jsme zase 
lidé.

Prší, 
člověk má žal.

Sténáš, 
krůpěj, 
slzy na polštář,
slza, slaný lhář,
a prší. 

Prší.