E F#
1. Ještě před chvílí
Asm F#
myslel jsem, že tě už dobře znám
E
se všema chybama
F# Asm F#
co ani sama nepřiznáš.
E F#
Stačil okamžik jen
Asm F#
pořád jsem doufal, že je to hra
E
který se budeme
F# Asm F#
už brzo jen oba smát.
A H
R: Óó před sebou mám
E A
najednou cizí neznámou tvář
H
krutou a studenou
Asm
i když se pořád usmívá.
A H
Z vlasů máš ostnatej drát
E A
a ze rtů kape ti jed
pořád nevěřím
H Asm
že tohle v sobě ukrýváš.
2. Možná to přestane
možná se sama polekáš
a znovu si nasadíš
tu svoji starou známou tvář.
Jenže už napořád
budu mít v sobě schovanej strach
kolik těch proměn
ještě přede mnou schováváš.
Kolik těch proměn přede mnou schováváš,
kolik těch proměn přede mnou schováváš.
R: Óó před sebou mám...
