Dnes k ránu, jak toulavý kocour se vrátil můj ztracený sen zas byla jsem za hradbou města jež brání se útokům změn Chrám nad řekou v odlesku loučí a v ulicích schoulená tma pan drožkář mě přesto hned poznal, řek: ,,Vítej zpět, bellissima." Bellissima, La Bella, Bella, Bella, Bella Bellissima Bellissima Ples v domě, kde zrezivěl orloj a nikomu nechce se pryč smrt nechala v šatně svou kosu a Horymír jezdecký bič Old Shatterhand snědl své koně a od těch dob klidné sny má děd vševěd mi šeptá: ,,Co naplat, jen tady jsi bellissima." Bellissima... Jen ve zdejších zrcadlech září můj pohled jak akvamarín a ztracené pentle se vinou zpod sedadel zrušených kin Čas mizí jak podvodný felčar a nikoho nedojímá co dojme, jsou kytky a slova: ,,Jste rozkošná, bellissima." Bellissima... Když třepí se už i ty pentle je zbytečné chápat se lan sen, přihnaný příbojem noci zas odplouvá na oceán Sen odplouvá, ale mě zdá se že říkáš: ,,Jsi moje, jsi má. Spi, ještě spi, teď víc než jindy, jsi krásná, jsi bellissima." Bellissima...