G
Jsou čtyři ráno nebo víc
jsem vzhůru koukám na měsíc a nebo dolu do ulic
Hmi
kde lampy bloudí
                           A
snad je to jedna z nočních můr
   G                  D              A     G
co vidím to je soudní dvůr a ten mně teď soudí

G
Soud rána to je nespavost
a notně potměšilý host
                        Hmi
je seriózny na výsost a tak mě teď soudí
                  A                       G
Já ale kuráž posbírám a řeknu všechno popírám
              D     D4sus  D
jen ať si mně soudí 
              G                   A4susA
Ať mně klidně soudí – já se nepřiznám

   A/DD
R: Soudí, tady mou nápadnou růž
            Emi
   dnes mně soudí, kdejaký náhodný muž
           A4sus             A
   že chci stále jen dávat i brát
          A4sus               A
   že mám v úmyslu žít jak se dá
            D
   v proudů dní míjejících
       Hmi                       Emi
   občané přísedící k tomu já se vám
               G                D
   nikdy nepřiznám, já se nepřiznám.

Mý milí asi nevědí
že slouží službu medvědí
že v roli svědků povědí že mám ráda třeba .. růže
I to že ešte radši spím a v myslích zabloudím
k vůni mužské kůže – to mi nepomůže

Co napůl je chci docela
Chci vstát jak ptáci z popela a dělat co se nedělá
a za to mně teď soudí
Chci v kádi světa hledat špunt
když na huntě se pozná hunt
a v zlatě jeho kontrapunkt
proto nezabloudím
a tak se nepřiznám.

R: Soudí, tady mou nápadnou růž...

Ten soud mi říká: Už to vzdej
jen na sebe podívej a za pravdu nám dej
že si pěknej ptáček
Jen pohleď na svou minulost
a pochop že v nás hárá zlost
Tak požádej nás o milost
a začni s pláčem.

Hmm.. Já koukám vzhůru na měsíc
a taky dolů do ulic a sama sebe slyším říct
nejsem z těch kdo loudí
Už nechte dalších průtahů
Jsem vinna v plném rozsahu
Hlas soudce mě soudí
Já se přiznávám.

R: Soudí, tady mou nápadnou růž...
   ...
   plně přiznávám, já se přiznávám...