Krásně sis to vymyslel,
jen jsi dých a už bys šel,
živote můj.
Kam tak rychle utíkáš?
Zda ti stačím, ptát se máš.
Nemůžeš říct "adie",
ty stůj!
Krásně sis to vymyslel,
ty jsi vždycky všechno směl,
živote můj.
Ty ses činil, mně zbyl pláč,
chci tě proklít, jenže zač?
Cítím pořád, že jsi rváč
a svůj... a můj.
My táhnem spolu světem pátků pár,
já vím, že leckde zůstal dluh,
jak slepý sochař toužím dát ti tvar,
jsi pořád stejný dobrodruh.
Krásně sis to vymyslel,
jen jsi dých a už bys šel,
živote můj.
Vím, proč říkáš "spadla klec",
mám chuť vzít tě za límec,
mávat s tebou, křičet "mlč a nesýčkuj!"
Krásně sis to vymyslel,
dřív jsi do bot prásknout měl,
živote můj.
Když jsem vklouzla do gala,
tak tě k ďasu poslala,
tys to propás, teď se svleč a zuj.
Já s tebou nejkrásnější plány mám,
tak zastav to své trojspřeží,
svou první slavnou píseň hrát ti dám,
pojď při ní sepsat příměří.
Krásně sis to vymyslel,
jen jsi dých a už bys šel,
živote můj.
Vždyť jsi jak chudý kralevic,
mé sny nemít, nemáš nic.
Se mnou mořem bez hranic dál
pluj.
