C F 1. Sbohem stará Anglie už břeh máš pod mlhouC G7 už začínají vlny hrát svou píseň houpavou.C F Tak ať už tedy jdou jó jedna za druhou,C G7 C já budu foukat ze všech sil, ať plachty víc se hnou.F R: Začni větře dout já už musím ploutC Dmi G7 v dálný zemi australský prohledám každej kout,C F začni větře dout já už musím ploutC G7 C v dálný zemi australský svou milou obejmout. 2. V nejsmutnějším ze všech dní já viděl dívku svou na vládní loď ji odváděli s pouty na rukou. Moc nehezky jí pad ten trestaneckej šat, deset tisíc mil nás dělí však ne napořád. R: 3. Od té doby, co jsem sám, jsem jak prasklej džbán pláč té mojí vzdálené já pořád v uších mám, když loučil jsem se s ní s tou dívkou nevinnou, deset tisíc mil nás dělí mořskou hladinou. R: