E      A              E 
Pod skálou bílou, kde proud tiší tok 
          C#mi     A          E 
častokrát s milou, já zamíříl krok 
         C#mi      A           E 
na lůžku z chvojí, za přísvitu hvězd 
           D       A         E 
zlověstnou krásou, začlas mě plést. 
 
Slavík tam zpíval, strom oblékal květ 
já zapomínal, na lov i svět 
i práci v lesích, co měl jsem tak rád 
já zanedbával a nemohl spát. 
 
Tvé tělo bílé, mi čím dál, tím víc 
svítilo nocí - dvojitý půlměsíc 
v té kráse bílé, já shořl jak troud 
můj rozum zdá se, dál odnášel proud 
 
Tam v skrýši z olší, na lůžku z trav 
já zapomínal i na dobrý mrav 
něžně jsem líbal, tvých tváří ďůlek 
i kůži bílou, tvých oblých půlek. 
 
Sta lásky slibů, já slýchával tam 
netušil, že tvou zbraní je klam 
"Dávám ti sbohem, já obracím list!" 
takové psaní, já odmítám číst 
 
Kéž být bys mohla, ušák, či pták 
nabil bych kvér svůj, štěrkem a pak 
ještě sůl s pepřem, by vzala ti smích 
jak bych to pálil, do půlek tvých 
do půlek tvých